Březen 2018

Bylo, je, bude

12. března 2018 v 21:39 | Hančí
Vzpomínky jsou spjaty s tím, co bylo či nebylo; co je dnes, zítra bude jen vzpomínkou a tu poslední vteřinu našeho pozemského bytí bude náš život pouze ve vzpomínkách ....
Já osobně vzpomínám málo, ale vím, že přijde doba, kdy vzpomínky dokáží zachránit zdravý rozum a podržet tě. Dnes žiji velmi aktivní život, každý den mám naplněn spoustou událostí, zážitků a mám pocit, že den má málo hodin, protože nestíhám. Snažím se zúčastňovat všech srazů (ZDŠ, SŠ, VŠ, první zaměstnání), navštěvovat rodinné sešlosti, povídat si s 87 letým tátou,... a vzpomínat. Uvědomuji si, že já vzpomínky potlačuji, a proto potřebuji, aby někdo vzpomínal se mnou. Nevím, proč to mám tak "nastaveno", neboť můj život byl a je pěkný, úspěšný, nemám důvod zapomínat na to co bylo.
Na setkáních se mi dostává úcty a po čtyřiceti letech i vyznání lásky - jak to, že jsem to tenkrát nevnímala? Není to pro mne téma jen tohoto týdne, zamýšlím se nad tím již několik let. Myslím si, že to pramení z nespokojenosti samé se sebou, z nedostatku sebelásky, z velké náročnosti samé k sobě.
Moji milí, poučte se z mých vzpomínek - mějte rádi sami sebe, mějte se rádi bez výhrad. Važte si sami sebe a mějte srdce otevřené, radujte se z malých úspěchů. Žijme přítomností, vzpomínejme na uplynulé a těšme se na budoucnost - lze i takto nadefinovat smysl života? Krásné snění Vaše Hančí