Duben 2017

Kozel

24. dubna 2017 v 10:42 | Hančí |  Téma týdne
Kozel je nebezpečný ze předu,
kůň ze zadu
a blbec ze všech stran.
To je takový dovětek k mému prvnímu příspěvku k tématu týdne hloupí lidé - původní myšlenka, že není hloupých lidí samozřejmě zůstává. Mrkající Usměvavý den přeji všem Hančí

Kdo to je?

21. dubna 2017 v 7:06 | Hančí |  Téma týdne
Ať přemýšlím jak přemýšlím, nemůžu přijít na to, kdo je hloupý? Kdo může a má právo určovat a posuzovat, že ten či onen je hloupý či chytrý? Znám spoustu lidí, kteří mají podprůměrné IQ a přesto nejsou hloupí, jsou čestní, morální, mají spoustu dovedností. A také znám spoustu lidí, kteří mají nadprůměrné IQ a jsou to podvodníci, kteří zneužívají neznalosti či nevědomosti ostatních. Já osobně nedělím lidi na chytré a hloupé, ale na služné a neslužné, na dobré a zlé, na morální a nemorální. Je na každém z nás, abychom nezneužívali ty "slabší", nestavěli si na nich kariéru a díky nim nebohatli, ale využili našich schopností a byli jim nápomocni. Oni na oplátku mohou být mnohdy nápomocni nám v pohledu na svět, v čistotě duše, ... chce to nesoudit, ale mít otevřené oči, duši a srdce. Od srdce Hančí

Mluviti stříbro, mlčeti zlato

12. dubna 2017 v 15:46 | Hančí |  Téma týdne
Naše stařenka vždycky říkávala: "Mluviti sříbro, mlčeti zlato", mockrát jsem si na to vzpomněla když jsem měla tendenci umlčet společnost svým hlasitým projevem pod praporem s heslem "Teď mám slovo já". Musím se přiznat, že s přibývajícími zkušenostmi (= věkem) jsem se naučila více mlčet a naslouchat, porozumět a přemýšlet nad větami druhých. Více také hledám mezi řádky, protože každá vyřčená věta má důvod, proč byla určena i mým uším. Více vážím svá slova a jejich dopad na posluchače. Když tak teď nad tím přemýšlím, asi u mne dochází k transformaci ze stříbra na zlato, čímž se vyvažuje ubíhající mládí. No řekněte, není ten zralý věk krásný? S úsměvem Hančíl

Pečujme o svou hvězdu

5. dubna 2017 v 11:07 | Hančí |  Téma týdne
Po dlouhé době opět malé zamyšlení nad tématem týdne. Jak je to vlastně s tou nejdůležitější hvězdou v našem životě? Já se domnívám, že každý ji nosíme v saobě a celý život bychom měli o ni pečovat, abychom si sami sobě mohli říct "Zavři oči, Tvoje hvězda nikdy nepadala".
Ta hvězda v nás září jasným světlem od narození a je jen na nás, na způsobu našeho života, na našem chování, našich činech, vyřčených slovech, na našich myšlenkách,.. jak tuto hvězdu necháme vyhasínat a také padat. Važme si své hvězdy, važme si sami sebe, aby naše hvězda mohla vyzařovat a pamatujme: to, co vyzařujeme do okolí, to se nám vrací.
Ať padá co nejméně našich vnitřních hvězd, ať štěstí nehledáme v cizině, ale doma v rodině přeje Hančí