Prosinec 2012

Stejný, ale krásný

26. prosince 2012 v 20:25 | Hančí
Loni bylo tématem týdne "jmelí" - v příspěvku jsem popisovala naše vánoční svátky. Letošní Štědrý den byl obdobný jako ty předcházející, pouze rodina se nám rozrostla o půlroční vnučku. Ráno jsme vstávali se sváteční náladou, stromeček nastrojený, betlém postavený, cukroví napečeno, vůně skořice, vanilky, jehličí a čistoty. Zašli jsme na hřbitovy, vzpomínali na manželovy rodiče, malou neteř, prarodiče,... Prostřeli jsme sváteční tabuli, každý měl pod talířem šupinku, přípitek s přáním "Ať se za rok sejdem ve zdraví", pak zvoneček - rozbalování dárků, pohoda, klid, ... Prostě klasika, ale krásná.
Chci se s vámi podělit o ještě jeden zážitek, který souvisí s předvánočním časem. Stalo se mi v zaměstnání i na vesnici, že při přání "svátků a do nového roku" mne silně objali dokonce i s větou "chci Vás obejmout - můžu?", poprvé mne to docela zaskočilo, ale sama jsem cítila takový hodně příjemný pocit síly, energie a možná to bude znít i příliš troufale, ale i lásky. Začala jsem více vnímat co se děje kolem mne a najednou jsem si uvědomila, že došlo i k jakémusi mému vnitřnímu přerovnání hodnot.
Ze statistik vím, že návštěvnost mého blogu je nulová, ale pokud někdo sem zavítáte, tak mi dovolte, abych vás také silně objala. Šťastné dny Hančí