Srdce vesnice

13. května 2011 v 23:58 | Hančí |  pro všechny
Moje město - co všechno je v těch dvou slovech skryto? Jsou to domy, kostel, škola, hřiště, parky, blízké lesy, řeka, ..., ale především jsou to lidé. Lidé jsou srdcem naší vesnice, jsou živatodárnou pumpou, která dokáže rozproudit krev a tím vdechnout všemu neživému život.
Lidé si zde nejsou lhostejní, dovedou si pomáhat, funguje zde veřejná kontrola a také vesnice nám dává jistotu, že někam patříme. Když tak vzpomínám na léta zde prožitá, musím se usmívat nad historkami, které u mne utužují pocit sounáležitosti s vesnicí a hrdost, že sem také patřím. Podělím se s vámi o pár vzpomínek.
Když syn byl malý školáček, miloval vodu. Cestou z autobusu jsem potkala pošťačku a ta mi hned hlásila, pod kterým okapem dnes při dešti stál.
Když se nám narodil po deseti letech druhý syn, tak starší přiběhl každé poledne domů, aby si ho mohl vzít v kočárku k jídelně a celá škola se střídala v hlídání. Jedna babička mi pak povídala: "ten váš malý bude rychle vychovaný, jak ti kluci rychle vozí". Dnes je "malému dvacet" a pořád má kamarády i mezi těmi staršími kluky.
Když jsem vezla máti na vozíčku a začalo nám "šmatlat" kolo, zahlédl nás můj spolužák, přinesl brašnu a hned nám kolo spravil.
Přijedete na poštu a nevíte si s něčím rady, paní vám pomůže - a když je tam hodně lidí, tak někdo z nich.
Jedu z práce po páté a obchod je otevřen jen do pěti? Pokud se tam ještě uklízí žádný problém.
Do práce dojíždím autem, ale jedu-li vyjímečně autobusem, tak cesta (cca 500m) domů od zastávky mi trvá i hodinu - záleží kolik sousedů potkám.
Možná, Ti mladší z vás to nepochopí, ale Ti starší určitě mají podobné pocity jako já - těší mne u srdce, když s každým, koho na vesnici potkám, mohu prohodit pár slov, těší mne, když se konají akce, na kterých se sejde celá vesnice a všichni se baví.
Naše vesnice není vyjímečná, i zde je mezi lidmi závist, zloba, nevěra, krádeže, ...ale jsem zde ráda, mám ráda zdejší lidi i přírodu, přesto, že nám připravila nejedny mokré chvilky. Hančí

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ein-zwei-polizei ein-zwei-polizei | Web | 14. května 2011 v 3:11 | Reagovat

aha,rozhovory

2 Carne de Chaveau Carne de Chaveau | Web | 14. května 2011 v 7:31 | Reagovat

Zajímavé, žiju na vesnici už dlouhou dobu a tohle jsem nikdy nezažila...

3 obcan obcan | Web | 14. května 2011 v 13:08 | Reagovat

Prohodit pár slov... to je hezká myšlenka. Čím dále od města tím více skutečná. Jen ty hlášky sousedů mi připadají jako výpovědi pátracího komanda. Trocha anonymity by neškodila. Nevím jestli by se mi líbilo kdyby o tom co dělám věděla celá vesnice :-)

4 Kerria Kerria | Web | 14. května 2011 v 13:51 | Reagovat

Vnímám to podobně. Od okamžiku, kdy jsem přišla z města na venkov. Nedovedu si vůbec představit, vrátit se zpátky do města a žít tam.

5 Alisa Alisa | Web | 15. května 2011 v 15:44 | Reagovat

Teda vy starší (nechcem ale vyznieť blbo) to vnímate inak ako my mladí . Pre mňa je dedina strašná . Predstava, že by som sa do nej mala vrátiť je ubíjajúca a nikdy viac nebudem bývať v ničom menšom ako Praha . A môj priateľ, ktorý ani nie je raz až taký starý sa chce stále sťahovať niekam "do prírody" . Že vraj ho mestský smog a hluk unavuje a chcel by sa zobúdzať do čerstvého vzduchu . No ja som na vidieku žila a nič pre mňa to nebolo . Ale každému ako vyhovuje, že ? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama