Květen 2011

Kamarádi s UCHEM

14. května 2011 v 20:30 | Hančí |  aktualitka
Myslím, že bábi i děda, kteří pod vlivem vnuků volili VV se nestačí divit. Parta kamarádů se navzájem odposlouchává, nahrává, uplácí,... ono nestačí, že se ti naši politici chovají nemorálně, ale ještě ti, co tam šli dělat pořádek, začínají používat ještě propracovanější metody.
Obyčejný občan jen zírá a nestačí se divit: háže se úplatkama v částkách, které nevydělá za deset let; v pracovní době se pije alkohol - za to by dostal padáka; marodění za plný plat - on si bere dovolenou ,... Prý dost bylo dinosaurů, ale co přišlo nyní, že by hyeny?
Ptám se, kde je úcta člověka k člověku? Kde je obyčejná slušnost?
To mládí, co nám nyní vtrhlo do politiky, nám již ukázalo svou tvář v podnicích - mladí ředitelé, exekutoři či likvidátoři, bez vztahu ke všemu co se dlouhá léta budovalo, a především sociálně nevyzrálí, neohleduplní, neampatiční, nastaveni na vítězství. Bohužel jen své osobní. kdyby škodili jen sobě - vem to čert. Ale oni škodí nám a škodí celé republice.
Abych se vám přiznala, nevím, co s tím.
Asi se nestane zázrak, ale přála bych nám, aby se našel lék na naši nemocnou společnost. Takový lék, který by zachránil 99% společnosti, která je dnes ovládána 1% samolibých individualistů. Hančí

Srdce vesnice

13. května 2011 v 23:58 | Hančí |  pro všechny
Moje město - co všechno je v těch dvou slovech skryto? Jsou to domy, kostel, škola, hřiště, parky, blízké lesy, řeka, ..., ale především jsou to lidé. Lidé jsou srdcem naší vesnice, jsou živatodárnou pumpou, která dokáže rozproudit krev a tím vdechnout všemu neživému život.
Lidé si zde nejsou lhostejní, dovedou si pomáhat, funguje zde veřejná kontrola a také vesnice nám dává jistotu, že někam patříme. Když tak vzpomínám na léta zde prožitá, musím se usmívat nad historkami, které u mne utužují pocit sounáležitosti s vesnicí a hrdost, že sem také patřím. Podělím se s vámi o pár vzpomínek.
Když syn byl malý školáček, miloval vodu. Cestou z autobusu jsem potkala pošťačku a ta mi hned hlásila, pod kterým okapem dnes při dešti stál.
Když se nám narodil po deseti letech druhý syn, tak starší přiběhl každé poledne domů, aby si ho mohl vzít v kočárku k jídelně a celá škola se střídala v hlídání. Jedna babička mi pak povídala: "ten váš malý bude rychle vychovaný, jak ti kluci rychle vozí". Dnes je "malému dvacet" a pořád má kamarády i mezi těmi staršími kluky.
Když jsem vezla máti na vozíčku a začalo nám "šmatlat" kolo, zahlédl nás můj spolužák, přinesl brašnu a hned nám kolo spravil.
Přijedete na poštu a nevíte si s něčím rady, paní vám pomůže - a když je tam hodně lidí, tak někdo z nich.
Jedu z práce po páté a obchod je otevřen jen do pěti? Pokud se tam ještě uklízí žádný problém.
Do práce dojíždím autem, ale jedu-li vyjímečně autobusem, tak cesta (cca 500m) domů od zastávky mi trvá i hodinu - záleží kolik sousedů potkám.
Možná, Ti mladší z vás to nepochopí, ale Ti starší určitě mají podobné pocity jako já - těší mne u srdce, když s každým, koho na vesnici potkám, mohu prohodit pár slov, těší mne, když se konají akce, na kterých se sejde celá vesnice a všichni se baví.
Naše vesnice není vyjímečná, i zde je mezi lidmi závist, zloba, nevěra, krádeže, ...ale jsem zde ráda, mám ráda zdejší lidi i přírodu, přesto, že nám připravila nejedny mokré chvilky. Hančí