Moje první vločka

19. listopadu 2010 v 23:20 | Hančí |  pro všechny
Vzpomínám si na svou první vločku, která mne okouzlila, fascinovala a naplňovala neskutečnou vnitřní krásou a hrdostí. Asi si říkáte, že se mi to v hlavě pomotalo. Ale ne, mám to v hlavě srtovnané. Byl to tak silný zážitek, že i po padesáti letech si přesně vybavuji výše popsané pocity.

Stačila čtvrtka bílého papíru, nůžky (s kulatou špicí) a podle pokynů maminky složit papír, párkrát střihnout a po rozložení - stal se zázrak - rozprostřela se moje první papírová vločka. Za pár haléřů jsme pak se sestrou vyrobily spoustu vloček malých i větších, nalepily je do oken, dávaly jako dečky pod různé vázičky.

Stejný zázrak zrození první vločky jsem prožívala i se svými syny. Vím, že měli podobné pocity jako já.
Tuším, že jde hlavně o to společné dílo, o čas sdílející spolu, o povídání, které doprovází společné tvoření.
Za týden začne advent, čas pro rozjímání, uklidnění duše i těla. Věnujme ho svým blízkým, dětem, vnoučatům, babičkám, dědečkům. Stříhejme s nimi vločky, lepme vánoční řetězy, tvořme různé ozdoby a hlavně si povídejme, vzpomínejme, zasmějme se. Aby děti mohly vzpomínat, jak jim bylo fajn.

Vystřihněte si každý svou vločku! Jen tak pro radost.
Krásnou noc přeje Hančí
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Radush :) Radush :) | E-mail | Web | 19. listopadu 2010 v 23:34 | Reagovat

Krásně napsáno :) vzhledem k tomu jak jsem se dneska celý den nudila lituju že jsi článek nezveřejnila dřív :) Skvéle se tu bavím při vystřihování vloček :D Jako malá :D :) 5*

2 Kerria Kerria | Web | 20. listopadu 2010 v 0:11 | Reagovat

Krásný článek. Taky jsme jako děti stříhali vločky.
Honzík se mi zdá na tuhle zábavu ještě malý, zatím je úspěch, když se mu povede rozstříhat papír na neidentifikovatelné části. Vím, že papírové vločky by se mu líbily, ale nejspíš by dostal záchvat vzteku, že je nedokáže sám vystříhat. Tak radši ještě rok počkáme. Ale řetězy se lepit chystáme.

3 Hančí Hančí | E-mail | Web | 20. listopadu 2010 v 21:45 | Reagovat

[1]: Já si čtu Tvůj komentář a usmívám se, protože kdyby jsi byla jen jedna jediná, která se pobavila, která si svou vločku vystřihla, splnilo mé zamyšlení tajné poslání - rozdávat pohlazení.

4 Hanka Hanka | Web | 23. listopadu 2010 v 21:35 | Reagovat

Ano, ano, ano...jako by to bylo z mé duše...možná je to tím věkem :-) a jménem :-)
Jak začaly dnes vločky padat z nebe, už jsem je stříhala , mám jich plný stůl :-)

5 Jitka Jitka | Web | 24. listopadu 2010 v 12:30 | Reagovat

Taky jsem jako dítě stříhala vločky. Teď mám vystříhaných pár obrázků do oken.Malé děti kolem sebe nemám abych je to učila. Vnoučata odrostla a tak si počkám na pravnoučata.

6 kubakocab kubakocab | Web | 27. listopadu 2010 v 10:34 | Reagovat

pěkne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama