Bylo? Nebylo?

26. listopadu 2010 v 22:12 | Hančí |  pro všechny
Do naší vesnice se přistěhovala rodina o které jsem vůbec nic nevěděla, jen to, že mají stejně starého syna jako my. Ani jsem nevěděla jak vypadají. Jednoho odpoledne u nás klučina zazvonil a já matka vyzvědačka jsem mu začala klást otázky. Najednou jsem si připadala jak blázen, s každou otázkou jsem byla nejistější a zmatenější. Již dopředu jsem věděla jaká bude odpověď! Tuhl mi úsměv na rtech, rozšiřovaly se mi zorničky, zpomalovala řeč a krátil dech. Říkám: "Já už jsem se Tě jednou na to všechno ptala, že?"  "Ne, neptala, my jsme spolu nikdy nemluvili."

Takových situací jsem již zažila více. Ptám se bylo - nebylo? Nevím. Myslím si, že se mi to asi někdy zdá, zaráží mne, že mám tuto situaci prožitou nejen zvukem, ale včetně aktérů a jejich kostýmů.
Mám sny barevné, živé, někdy ráno nevím, zda se to stalo či se mi to jen zdálo.
Jednou jsem měla sen, že zemřel ve středu odpolene mamčin bratr. Za nějaký čas opravdu zemřel ve středu odpoledne - bylo mu 49 let.

A tak se mně stává, že se setkám náhodně s člověkem, se kterým se vidím poprvé a přitom mám pocit, že se známe roky. Co mi povídá už vím, už jsem to jednou od něho slyšela.
Kolikrát znejistím, že dělám stejnou věc, kterou jsem již dělala.

Na dobrou noc ještě jeden můj zážitek:
Než dám vařit vejce navrdo, tak je nechám ležet v kastrolku ve vodě (aby se vyrovnala teplota a nepraskala), pak je dám vařit, nastavím si minutku, po uvaření vyleji vodu a zaleji je studenou...
No a tak jednou mám ta vejce namočená, postavím je na plotnu, začnou vařit, natáhnu ruku na nastavení minutky ... a ten moment si uvědomím, že dnes jsem již tuto situaci zažila ... déja vu ?... kdepak!... skleróza!... znovu jsem vařila ta uvařená.

Mějte pohodový víkend Hančí
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Cassie Cassie | Web | 26. listopadu 2010 v 23:19 | Reagovat

Ten konec byl geniální, jinak tyhle stavy taky znám ;)

2 signoraa signoraa | E-mail | Web | 26. listopadu 2010 v 23:37 | Reagovat

Báječně napsané. Také se mi stává, že zažívám situace při kterých mám pocit, že už jsem je někdy zažila. Na místech, kde jsem poprvé někdy cítím, že už jsem tu byla a jsou mi důvěrně známá.
A s těmi vejci - sice jsem je nevařila podruhé, ale poctivě jsem vejce rozklepla, skořápku dala do připraveného hrníčku a vejce jsem "pleskla" na stůl. Ne, nebyla to skleroza, ale počátek demence.

3 kubakocab kubakocab | Web | 27. listopadu 2010 v 10:33 | Reagovat

ahoj
máš to pěkné prosím koukni na moje stránky a ohodnot jaký článek se ti líbí nejvíc nebo mu napiš komentář tvuj článek je moc moc moc moc moc hezký nekoukej se na stránky všech klár maj to ošklivé a nadávájí nám

4 Kerria Kerria | Web | 27. listopadu 2010 v 12:09 | Reagovat

Dejá vu nějak nezažívám. Ale ty vejce mě dostaly.

5 Princezná :* Princezná :* | Web | 30. listopadu 2010 v 19:59 | Reagovat

Ty vejce :D:D Dejá vu zažívám v jednom kuse :D

6 Pivson Pivson | E-mail | Web | 25. června 2012 v 18:16 | Reagovat

Moc pěkný blogík. Ještě juknu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama