Květen 2010

Bez spojení není velení

22. května 2010 v 22:32 | Hančí |  pro všechny
Před třinácti léty, když nás velká voda odřízla od světa, byl nabitý mobil vzácností. A tak jsme byli obklopeni vodou, nešla elektrika, nešly pevné linky, netekla pitná voda a hlavně jsme vůbec nevěděli, co se děje. Noc ze 7. na 8. července 1997 byla jak z hororového filmu, ze všech stran se ozývalo volání lidí, za všech stran řvala hrůzou zvířata, ozývaly se divné zvuky, které jsme nedokázali ničemu přiřadit. Brzké ráno nám podalo vysvětlení - byl to rachot padajících domů. Nevěděli jsme kde máme rodiče, kde jsou naše děti, jak se vyvíjí situace,...
Dnes již v každé rodině máme více jak jeden mobil na hlavu a tak jsme si mohli celou noc ze 17. na 18. května 2010 předávat průběžně zprávy a hlavně jsme o sobě věděli, věděli jsme co se děje, kde jsou naši blízcí a kamarádi a známí nám nabízeli pomoc. Obecní úřad nám zasílal SMS (vedle hlášení rozhlasem). Musím říct, chvála mobilu.
Nešla elektrika, nešla kabelovka, nešel internet (máme přes kabelovku), nepřišly noviny,..., ale to jsou všechno malichernosti. Klidnou noc vám všem přeje Hančí

Moře a tanec

4. května 2010 v 22:46 | Hančí |  pro všechny
Minulý týden jsem v hlavě nosila myšlenku na zamyšlení nad mořem, až uplynulo moře času a já měla moře práce, o víkendu se pak rozpršelo až louže byly jako moře, dojmul mne romantický film, až jsem vyplakala moře slz,... a téma týdne odplulo jak loďka na moři.
Nevadí, je tu téma neméně zajímavé a bude kolem něj moře tance. Tanec nás doprovází od početí. Někdy je to tanec, když se konečně zadaří, jindy je to tanec, když se omylem podaří - jak kde.
A pak toho tance okolo maminky, aby vše dobře dopadlo!
Tanec při vykouknutí na ten boží svět nás asi trošku vyděsil, ale v žádném případě neodradil.
Tím začal tanec okolo nás.
Naše tanečky typu  "kolo, kolo mlýnský..." byly obdivovány všemi tetičkami i babičkami.
Pomaloučku jsme se protančili až do tanečních a na čaje či různé zábavy. To začaly mít tance mírný erotický podtext. Ve vší slušnosti - vzpomínáte na to jiskření?
Bývalo zvykem, že následoval tanec svatební - plný lásky a společných cílů.
Když se podíváme na staroušky s hůlčičkou a přimhouříme oči, uslyšíme pomalou líbivou hudbu a jejich pomalé šouravé krůčky budou vypadat jako taneční kroky - je to tanec prožitých radostí, lásek, očekávání, bolesti, starostí,... ale také tanec naděje.
Život je tanec a tanec je život.
Přeji nám protančený život s úsměvem na tváři a pohodou na duši. Hančí