Duben 2010

Každý věří

25. dubna 2010 v 21:00 | Hančí |  pro všechny
Každý z nás v někoho či něco věří. A kdo nyní kroutí hlavou a říká, že on NE, tak ruku na srdce - vzpomeň si na situaci kdy Ti fakt bylo ouvej, co jsi dělal když jsi již nemohl nic dělat? Prosil jsi možná Boha, možná Tvou mrtvou babičku, možná jen sám sebe,... ale určitě jsi prosil o pomoc a Tvá víra Ti pomohla.
Myslím, že výstižně to vyjadřují tři slova VÍRA - NADĚJE - LÁSKA, která měla moje stařenka vyšité na "kuchařce" (to byl krásně vyšívaný kus plátna, který visel v kuchyni vedle kachlových kamen).
Kdo v někoho či v něco věří má stále naději a dokáže dávat i přijímat lásku. A to je hodně - to je více než hmotné statky.
Nechme každému jeho víru, neberme mu naději, ale dejme mu lásku.
A ještě jsem si vzpomněla na další stařenčinu výšivku: "Kde víra - tam láska. Kde láska - tam mír".


Všude kolem nás

14. dubna 2010 v 22:30 | Hančí |  aktualitka
Dlouho jsem váhala, zda se přidat k pisatelům na téma tohoto týdne. Slovo terorismus ve mně vzbuzuje strach, obavu, odpor, bezmoc, ... prostě samé negativní emoce. Nejhorší ze všeho ja ta bezmoc, neschopnost předvídat a zabránit útokům na zcela nevinné lidi.
Proč přece jen píši?
Je druh "drobného" terorismu, který se nachází všude kolem nás a my mu mlčky, někdy dokonce škodolibě, přihlížíme. Tolerujeme v malém to, co nás ve vellkém děsí. Kolik již dětí svévolně ubližuje, napadá, šikanuje, ... své vrstevníky a někdy i rodiče či učitele. Mám pocit, že tak je tomu i na mnoha pracovištích.
A tak přemýšlím PROČ? Co je tou vnitřní motivací pro malé či velké teroristy?
A tak se ptám PROČ? Co je v nás za beriéru, že s tím neumíme bojovat?
Přeji nám všem krásné sny (jak dopíši, jdu do hajan) a pro příští týden téma, které přinese spoustu optimistických a úsměvných příspěvků. A na dobrou noc se s někým pomazlete (aspoň s plyšovým zvířátkem) - harmonizuje to krevní tlak. Hančí

Spravedlnost

11. dubna 2010 v 0:29 | Hančí |  pro všechny
Zdraví se lidé známí i neznámí, zdraví si přejeme k svátkům, narozeninám, ... kýchneme-li také nám řeknou na zdraví. Zdraví jedinci si možná myslí, že zdraví je samozřejmost, že důležitější jsou peníze, úspěch, moc,...
Zdraví si nekoupíme za žádné peníze a strašně po něm toužíme. Stejně tak si přejeme, ať nás každé ráno zdraví kolemjdoucí úsměvem - a stejně tak jako zdraví ani úsměv si nemůžeme koupit ani vynutit.
Že by v tom byla ta spravedlnost? Zdraví Vás a pevné zdraví Vám přeje Hančí


Plastické operace

8. dubna 2010 v 13:22 | Hančí |  pro všechny
Každá z nás je krásná svým způsobem, jenom si to někdy neuvědomujeme. Pro každou z nás existuje "naše" mužské oko - a patří muži, pro kterého jsme ta nejkrásnější na celém světě.
Myslím si, že většina plastických operací, které ženy podstoupí tzv. "pro muže", by se nemusela uskutečnit, protože muži si to ani nepřejí.
Oni si nás vybrali takové jaké jsme a právě proto s námi jsou, že se jim tak líbíme! Oni si přece nekladli "vstupní" podmínky do vztahu - musíš mít větší či menší prsa, větší či menší nos, špičatější či kulatější uši, žádné vrásky (stárnout mohou jen muži), žádné strije (rodit a kojit budu já).
No a my jsme si vás, naši milí kluci, vybraly také proto, že jste jací jste, že se chováte tak jak se chováte, že vypadáte jak vypadáte. a toužíme s Vámi zestárnout.
Plastické operace dle mého názoru mají ještě jedno velké riziko. Většina z nich se provádí pod narkózou a ta "oblbuje" mozek. Jsme mladé - je to O.K. Ale pak přijde stáří a mozek si všechny ty útlumy pamatuje a mám pocit že se sčítají nebo dokonce umocňují. No a z nás mohou být sice prsaté, bez vrásek a špíčků, mladě vypadající, ale úplně přiblblé bábinky.
Buďme každý svůj!

Zastavil se čas

2. dubna 2010 v 22:11 | Hančí |  pro všechny
Konečně je to tady - zastavil se čas!
Blíží se konec roku, jsme děsně vyčerpáni, vystresováni, nebyl ten rok 2009 zrovna O.K. Všichni žijem ve stínu krize, plánujeme úspory, bojíme se o práci, ... přichází zvonění rolniček, vůně vanilkových rohlíčků a skořice, ...
Ekologové prominou, ale já mám ráda i vůni čerstvého jehličí na živém vánočním stromečku s praskajícími šišečkami. A to, že nyní píšeme o vánocích mne nezaskočilo, protože stromeček jsem odstrojila před týdnem. Já si ho prostě dovedu užít.
Vánoční svátky pro mne znamenají zklidnění duše, setkávání s rodinou a přáteli, procházky v přírodě a také zastavení nad hroby těch, co již nejsou mezi námi. Je to pro mne čas rekapitulace končícího roku, ale i plánů na další rok.
Vánoce mám ráda a dodržuji i vánoční tradice.