Peníze? - Zamyšlení.

8. března 2010 v 22:25 | Hančí
Spolu s klasikem si notujeme: "O peníze jde vždy až na prvním místě!". Tisíckrát jsem si tuto větu řekla a vždy jsem věřila, že je pravdivá, až....
Zamyšlení první:
Ćervenec 1997, povodeň, celá vesnice evakuována, manžel hlídal dům, já s dětmi ve městě, kde jsou rodiče jsme nevěděli několik dni, spojení nefungovalo, nebyly zkušenosti s řešením tak rozsáhlé katastrofy, spousta uhynulých zvířat, cihly "vepřáky" kvasily,... říkalo se, že celá vesnice bude srovnaná se zemí. A tu jsem si najednou uvědomila, že vlastně téměř nic nepotřebuji, že jsme měli to štěstí a naše rodina zůstala živá a zdravá a vše co jsme nashromáždili jsou jen věci, tretky, harmárky,... o život šlo na prvním místě.
Zamyšlení druhé:
Maminka upadla (72), zlomila si krček, po úspěšné operaci vše O.K. až na to, že se "ztratila". Nevěděla kdo je, ani kdo jsme my, nevěděla kde je, ani proč tam je, chtěli jsme připlatit léky, péči, prostě cokoli, ale nabylo co. Peníze nepomohly!!
Mnohem větší cenu má naše láska a čas. Začali jsme dětstvím, aby si maminka uvědomila, kde se na tom světě vzala, přešli na sourozence, studium a postupně se dostali až k pravnukům. Podařilo se nám ji vrátit. Tělo se také stabilizovalo, nohy jsou "zdravé", srdíčko a dech přiměřené věku, ale hlava nedovede poručit nohám - neuplatíš, nezaplatíš - opět nejde o peníze, ale o trpělivost, lásku a čas. Denně cvičíme, aby nezatuhly klouby, učíme se myslí ovládat prsty, ruce, nohy. Jsem optimista a věřím, že to rozchodíme.
Zamyšlení třetí:
Bez peněz se nedá žít, ale nesmí se nám život stát pouze honbou za penězi. Čím více jich máme, tím více jich také utratíme a to většinou za věci zbytné.
Když se podíváš kolem sebe, kolik lidí se na Tebe usměje? - a úsměv nic nestojí. Tak všem, kteří mé zamyšlení přečetli až sem posílám upřímný úsměv a nečekám žádné peníze, jen mám přání, aby každý z vás tento úsměv ráno rozdával, jen tak, pro radost sobě i druhým. Krásný den. Hančí

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ana Ana | Web | 12. května 2014 v 20:37 | Reagovat

Článek z roku 2010, ale ta slova by se dala tesat i dnes.
Moc pěkné zamyšlení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama